Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Macro-prudential policy and banks' cross-border capital flows
Rabinovich, Ilia ; Geršl, Adam (vedoucí práce) ; Teplý, Petr (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje přelévací dopady prudentní politiky na přeshraniční kapitálové toky v období od roku 2000 do roku 2014 v 64 zemích. Odhaduje velikost dopadu, které 9 nejčastějších nástrojů prudentní politiky mělo na kapitálové toky založené na BIS LBS. Závěry práce ukazují přelévací dopad obecných kapitálových požadavků a spotřebitelských požadavků na přeshraniční toky kapitálu. Tato práce se zabývá analýzou efektů přelévání v několika skupinách zemí se zvláštním důrazem na země střední a východní Evropy. Klasifikace F32, F34, G21 Klíčová slova Makroprudenční politika; Prudenční a dohledové opatření; Přeshraniční bankovní toky; Úniky; Regulatorní arbitráž; CEE E-mail autora ilyshar@gmail.com E-mail vedoucího práce adam.gersl@gmail.com
Should Inflation Measures Used by Central Banks Incorporate House Prices?: The Czech National Bank’s Approach
Hampl, Mojmír ; Havránek, Tomáš
V tomto článku popisujeme jeden z možných přístupů České národní banky k částečnému integrování politiky v oblasti finanční stability do rozhodování o tradičních měnověpolitických otázkách. Tímto přístupem je použití širšího měřítka inflace, které dává významnou váhu cenám rezidenčních nemovitostí a je bráno do úvahy spolu s oficiální spotřebitelskou inflací. Argumentujeme, že z teoretického hlediska je širší měřítko inflace nejméně stejně vhodné pro měření změny kupní síly peněz, ale také přiznáváme praktické problémy, které jsou s jeho využitím spojeny.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Caps on Loan-to-Value ratio: Can they reduce housing bubble and credit growth?
Šubáková, Dominika ; Jašová, Martina (vedoucí práce) ; Žigraiová, Diana (oponent)
S rostoucí tendencí využívání maximálního povoleného limitu na loan-to-value (LTV) ratio, jakožto nástroje makroprudenční politiky, rostou také požadavky na správné porozumění a využití v praxi. Empirických prací zabývajících se tímto nástrojem je stále nedostatek. Cílem této diplomové práce je praktické ověření účinnosti tohoto nástroje na vzorku šesti rozvinutých ekonomik, a to Nizozemsku, Švédsku, Irsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. K dosažení tohoto cíle analyzujeme dopady omezení LTV na růst úvěrů domácností, podíl hypoték na HDP a růst cen nemovitostí. LTV limity nejsou harmonizovaným měřítkem a jejich implementace na národní úrovni zahrnuje řadu specifik, které brání mezinárodnímu srovnání. Proto navrhujeme vytvoření LTV indexu, který vezme v úvahu specifické aspekty tohoto měřítka. Aplikací LTV indexu na zkoumaném vzorku zemí potvrzujeme účinnost nástroje a jeho pozitivní dopad na zmírnění růstu úvěrů, hypoték a cen nemovitostí. Klasifikace JEL E44, E51, E52, E58, G21 Klíčová slova omezení loan-to-value ratio, maximální LTV limit, makroprudenční politika, LTV index, růst cen nemovitostí, růst úvěrů, finanční stabilita.
Investigation of the dynamics between monetary and macroprudential policies
Kireichenko, Kateryna ; Jašová, Martina (vedoucí práce) ; Jakubík, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá interakcí mezi měnovou a makroprudenční politikami s využitím DSGE modelu s reálnou a finanční frikcí v rámci scénářů vládních a finanční šoků. Proticyklické kapitálové požadavky se používají jako nástroj makroprudenční politiky v kombinaci s Taylorovým pravidlem jako nástrojem pro měnovou politiku. Výsledky této práce naznačují, že v případě vládního šoku snižuje koordinace politik volatilitu výstupu vzhledem k režimu využívajícím pouze monetární politiku. Na druhou stranu analýza finančního šoku naznačuje, že monetární politika je sama o sobě postačující k zajištění finanční stability. Analýza blahobytu dále ukazuje, že neexistuje optimální kombinace politik pro všechny agenty a upozorňuje na přerozdělovací účinek obou šoků, který naznačuje, že politika, která je prospěšná pro jednu skupinu agentů může snížit blahobyt pro jinou. Klasifikace E44, E52, E61 Klíčová slova měnová politika, makroprudenční politika, kapitálové požadavky, finanční stabilita E-mail autora kateryna.kireichenko@gmail.com E-mail vedoucího práce martina.jasova@fsv.cuni.cz
Four Essays on Financial Stability
Jakubík, Petr ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Mejstřík, Michal (oponent) ; Kodera, Jan (oponent) ; Peltonen, Tuomas (oponent)
(in Czech) Nedávné období finanční nestability motivovalo výzkumníky i tvůrce hospodářských politik ke zintenzivnění výzkumu v oblasti finanční stability. Tato disertační práce rozšiřuje současné poznání a diskuze rozpracováním a empirickým testováním metodologií, které mohou být využity pro měření zranitelnosti finančního sektoru a identifikaci potenciálních rizik pro finanční stabilitu. Dále se zaměřuje na vztah mezi reálným a finančním sektorem a možné dopady finančních obtíží domácností na agregátní ekonomiku. Společně s navrhovanou metodologií poskytujeme přehled současné literatury na tato témata i empirické výsledky. Argumentujeme ve prospěch stresového testování zahrnujícího klíčová rizika v bilancích bank, které je možno použít i pro nově se rozvíjející trhy s omezenou dostupností dat. Pro tyto ekonomiky je statický přístup předpokládající konstantní rovahovové položky zcela nevhodný díky vysoké volatilitě růstu úvěrů. Dále práce ukazuje, že tzv. efekt zpětného dopadu mezi finančním sektorem a reálnou ekonomikou může hrát za určitých předpokladů důležitou roli, a proto by měl být brán v úvahu tvůrci hospodářských politik. Tento efekt se objevuje také v samotném reálném sektoru, protože potenciální nestabilita může pramenit z bilancí domácností a promítat se do agregátní ekonomiky...
Porovnání finančního cyclu v rozvinutých a rozvíjejících se trzích
Monteiro, Ornella Lassalette ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Cabelo, Andrea (oponent)
V této diplomové práci se tvrdí, že finanční cyklus pro rozvinuté země a pro rozvíjející se trhy se liší. Hlavním důvodem je rozdílný stupeň finanční vyspělosti, která především v rozvíjejících se trzích příspívá k nestabilitě a tím pádem také k intenzivnějšímu finančnímu cyklu. Důsledkem jsou pak rozdílné přístupy k politikám, které mají za cíl cycklus krotit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.